Už jste přemýšleli, že by mohlo být víc světů než tento?

Rioko - Sněhová královna

7. května 2007 v 22:11 | Damson |  Postavy Trojsvětí
Tma se vznášela nad lesem jako neodbytný roj komárů, vzduch houstl, až se skoro nedal dýchat. Něco viselo ve vzduchu a nebyly to jenom větve stromů, které vypadaly jako strašáci spálení mrazem. Bylo to něco, co pálilo v očích, zachytávalo se v ústech, jako chuchvalec chlupů, něco z čeho se potily ruce. A bylo ticho-nepřirozené, hnusné, vtíravé ticho.
Nechutné místo, pomyslel si stín, který splýval s okolní tmou pod povislými větvemi mrtvých stromů. Jako stvořené pro vyhnance...
A lovce.Lovce co číhá na neopatrnou kořist...Rozdíl mezi neopatrnou a opatrnou kořistí je ten, že neopatrná kořist přijde sama. Ještě neslyšel jejich kroky, neviděl jejich tváře, ale cítil krev, co jim pulzuje v žilách, roztepává spánky...Cítil pot, nervozitu, očekávání....Pak je zahlédl. Byli dva. Ošklivý, chlupatí démoni...Slabě čpěly démonickou energií, ještě před týdnem by z nich jediným pohledem udělal prach, ale stín nevěřil na zašlou slávu. Před týdnem bylo před týdnem a dnes, dnes...Navíc byl na hranici vyčerpání a v celém těle mu doznívala nejhorší bolest, jakou kdy v životě zažil. Bolest, proti níž je stahování z kůže sranda a smažení na rozpáleném oleji lechtání. Vzpomínka na ní se mu vracela každou minutu a živila jeho nenávist.
Blížili se, jako správní hlupáci se rozhlíželi do všech stran, ale stín nespatřili. Což jenom potvrdilo jeho domněnky o hladině jejich démonické energie.
Posílá na mě amatéry, pomyslel si stín s hořkou nenávistí. Tak moc mě podceňuje...
Už byli tak blízko, že by mu stačilo natáhnout ruku. Slyšel tlukot jejich srdcí, šumění krve, strach z toho místa.
Místo vám neublíží...Měli byste se bát mě...
Vynořil se ze stínů, jako správný stín nezpozorován. Prvnímu zaryl prsty do krku, rudá krev vyšplíchla a polila přízračně bledou zem. Držel pevně, krev ho polévala po nahém těle, stékala po tváři, rukou,nohou....Do noci zněl křik umírajícího. Druhý démon se na stín, který už nebyl stínem, ale ženou, vrhl, ale zakopl a spadl jí k nohám. Žena, v měsíčním světle bledá, oděná jenom do jeho paprsků a krve se krutě zasmála. Ten smích připomínal rozbíjené sklo. Démon, ležící na zemi si pomyslel, že žena je šílená. Tyhle oči prostě nemohly patřit zdravému člověku.
Podívala se na něj. Natáhla ruku, bílou jako mramor. Vzduchem se zvedla vlna nové, temné síly. Démon cítil, jak se mu začíná krev vařit v žilách, pak přišla tupá bolest v hlavě, jako by mu do ní někdo vstoupil a přehraboval se jeho myšlenkami.. Stále ji sledoval, neschopen jediného pohybu. Ta síla, přicházející z ženina srdce, do něj pronikala, do každé tepny, žíly...Když mu proudila celým tělem, měl pocit, jako by se z něj něco oddělilo, něco moc důležitého a tak začal řev nanovo. Řev plný zoufalství a hrůzy.
,,Už mi neunikneš,"zašeptala a ten hlas zněl jako šustění rákosí ve větru. Byl nepříjemně konejšivý, chladný a krutý. Démon za svůj život poznal spoustu krutosti, ale tolik, jako v této ženě, ji ještě na jednom místě neviděl. Byla v jeho očích učiněné zlo, temnota a ještě něco, pro co neznal pojmenování. Pak se jeho vědomí zhouplo, do očí se mu nalila krev a on přestal chápat kdo nebo kde je. Byl loutka bez paměti a bez vůle, loutka v jejích půvabných rukou.
Přistoupila k němu blíž, přiložila drobné rty k jeho uchu. Teprve teď si plně uvědomil, že je úplně nahá.
,,Jaké to je, přijít o duši...?"zeptala se a pohled zapíchla do jeho pohasínajících očí. Rty se jí stáhly do odporného, vítězné šklebu, když přikládala své drápy na jeho hrdlo. Když mu začala pomalými pohyby strhávat kůži, bylo mu to už jedno. Jeho duše opustila tělo a stala se jejím vlastnictvím.
Paní duší - boj 20, temná síla 30
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Tanar Tanar | 8. června 2007 v 19:28 | Reagovat

Hmm, když to tak čtu zpětně, nemají mýt démoni jádro?

2 Tanar Tanar | 8. června 2007 v 19:28 | Reagovat

Myslel jsem místo srdce.

3 Damson Damson | 13. června 2007 v 17:21 | Reagovat

Mno to nevim,nikdy sem žádnýho nepitvala...

4 Tanar Tanar | 18. června 2007 v 6:21 | Reagovat

No takhle upřesním to: Pokud to vezmu podle anime, odkuď se bere námětově tento svět, pak tam mají démoni místo srdce jádro, proto se dožívají (pokud to vůbec přežijí) velmi vysokého věku a odlišuje je to od lidí. Samozřejmě v pravidlech to nebylo nijak upřesněno.

  Jinak velice povedený příběh i jeho následující pokračování.

Oprava k 1: mít ( jo čeština)

5 Hunter Hunter | 3. července 2007 v 11:49 | Reagovat

Tanare prostě to nepitvej!!!!! Mají jádro ale ona měla prostě srdce!!! I mezi démony se najdou vyjímky =DD

6 Damson Damson | E-mail | 28. června 2008 v 10:14 | Reagovat

Ale ona není tak úplně démon, což se dozvíte v dalších povídkách!!!!:-))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama