Už jste přemýšleli, že by mohlo být víc světů než tento?

Tea - Probuzení

27. prosince 2006 v 12:59 | Ereia |  Příběhy Ilinea
Zívla.Trhla s sebou a okamžitě se pokusila si sednout, ale prudká bolest jí to nedovolila. Z úst jí vyšel bolestivý výkřik. Nechápala, co se s ní děje. Raději zavřela oči a pokoušela se logicky myslet. Dávala si dohromady fakta: je v nějaké místnosti, na sobě má cizí oblečení, neví kdo ji sem uložil a kde vlastně je! To byla chabá fakta…
Dveře se otevřely a mezi nimi se na ni od ucha k uchu smála tlustá sympatická paní vypadající na hostinskou. Žena spráskla ruce a povídá: "Konečně jsi se nám probudila, už jsem si o tebe dělala starosti,děvče.Uzdravíš se neboj. Dnes tu byl doktor a říkal, že ještě tak týden si poležíš a budeš jako rybička. Počkej, málem bych zapomněla ti přinést něco k jídlu. Musíš být vyhládlá děvenko." Odešla a Tee se zčásti ulevilo.
Za chvíli byla hostinská zpátky s velkým tácem plným jídla. Položila ho na stůl a přinesla Tee do postele polívku. Pak se posadila na židli vedle postele a spustila: "Já sem Lili Kidmová, říkej mi prostě Lili, děvenko.Vítej u nás v Tylkově. Ale teď jez. Málem bych taky zapomněla říct, jak to s tebou bylo. To víš, byla to velká událost tady u nás v takový malý vesničce. Všichni si o tom vyprávěj! Stalo se to uprostřed noci - přijel sem, na krásnym oři, vypadajíc jako princ. Měl krásnej vykládanej meč a štít s medvědem. Ty si vypadala jako hromádka neštěstí, to ti povídám. Rychle sme tě odnesli sem nahoru a zavolali doktora.Ten pán za tebe, děvenko, zaplatil jak nocleh, tak jídlo, prostě všechno. Hotovej lidumil, řekla bych. To se u šlechticů už teďka moc nevidí. Byl tady s tebou dlouho, ale tys byla v tom spánku, nebo tak nějak to doktor řikal, a on už prý musel zpátky domů. Ani mi neřek svý méno, děvenko, ale musim říct, že to byl fešák." Podívala se na Teu a bodře se usmála. Tea už polévku snědla a zaujatě hostinskou Lili poslouchala.Usmála se na ni taky . Přemýšlela, kdo muže být ten, podle Lili, šlechtic. Ale hostinská ji vytrhla z přemýšlení otázkou: "A kdo vlastně seš?" Tea se lekla, ale zachovala chladnou hlavu.Znovu se usmála, měla to rozmyšlené. Bude muset lhát, jinak to nejde. Bylo jí sice Lili trochu líto, ale jinak to opravdu nešlo. "Jmenuji se Rossi, jsem z jedné malé vesničky nedaleko Lionu. Můj otec je drvoštěp a matka zemřela. Otec mě poslal na pochůzky do Lionu, ale tam mě někdo přepadl.Nevím, co se stalo potom." Tea to řekla bez zardění. Lili to uspokojilo a dál se už neptala. Podala tedy ,,Rossi" zbytek jídla a vzala si misku od polévky.Odešla a nechala Teu samu se sebou a s jídlem.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama