Už jste přemýšleli, že by mohlo být víc světů než tento?

Amélie ze Strongardu

17. prosince 2006 v 18:28 |  Postavy Ilinea
Krása baronesy Amélie ze Strongardu byla považována ze jeden ze zázraků přírody. Nebylo to snad proto, že by dívka byla nějak výjimečně nádherná, ale proto, že starý baron byl doopravdy odporný člověk. Co si budeme povídat - nebyl to krasavec ani v nejlepších letech, která už měl dávno za sebou. Vždycky měl sklon k obezitě a vlastně celkovému ,,vepříkovatění,"obličej měl odulý s povislou, zarudlou kůží a zapadlýma očima. Ani její matka, nebožka hraběnka Lucinda, která se nikdy nesmála, alespoň od té doby co se vdala, nedostala do vínku zrovna ,,naděleno."Byla bledá, kostnatá a naprostou většino jejího obličeje zaujímaly veliké, pořád jakoby uslzené oči. Prostě a jednoduše Amélie neměla zrovna dobré předpoklady, aby z ní vyrostlo děvče, jakým byla dnes.
Přesto, a ač bylo dívce skoro šestnáct let, nebyla ještě ani zasnoubená. Matka jí zemřela, když bylo Amélii asi pět let a starého barona osud jeho dcery absolutně nezajímal. Dívka pro něj přestala existovat počínaje narozením a za celou dobu jejího života si na ní vzpomněl pouze jednou a to, když se na ní ptal sám král. Amélie tedy žila na panství svého otce a užívala si život, jaký by jí jedna šlechtična mohla závidět. Nikdo jí příliš nenutil ke studování etikety, protože bylo jasné, že Amélie nebude důležitým článkem sňatkové politiky a pokud si baron vůbec vzpomene a provdá ji, bude to nejspíš za nějakého zchudlého šlechtice-zemědělce. A tak Amélie odmalička jezdila na koni, střílela z luku, mlátila se s odrbanými uličníky z hradu holemi, hrála s nimi na zbrojníky a každý večer usínala unavená, potlučená a šťastná.
Špatné časy pro ní nenastávaly ani v zimě, kdy se dalo hrát spoustu her ve sněhu. Amélie se ráda proháněla na koni zasněženou krajinou, stavěla opevnění, hrála sněhovou válku..Nejprve jí to chůva zakazovala ze strachu před baronovým hněvem, kdyby dívka onemocněla a zemřela, ale Amélie měla železné zdraví.
Uměla trochu číst a psát, krkolomně jeden cizí jazyk, tancovala hůř než smeták a jehlu držela jak ,,prase kost". Zato se ve svém prozatím krátkém životě naučila spoustu užitečných věcí - šermovat, střílet z luku, jezdit na koni, krást jablka v sadu a pak utíkat před rozzlobeným sadařem, uklízet stáj a hřebelcovat koně. Uměla též plavat a byla na to náležitě hrdá.
Pokud si poddaní jejího otce mysleli o té veselé copaté dívce, že je nedůležitá, Amélie si to o sobě myslela dvojnásob. Panství jejího otce byl pro ní celý svět a ona netoužila po cestování. Byla tu šťastná. Bohužel osud má mnohdy jiné plány a všechno se pro ní mělo už brzy změnit. Až odsud bude za pár týdnů odcházet nebude ani tušit, že tohle místo už nikdo, do konce života, nespatří...
Umění boje 2, rychlost 2, jízda na koni 3, mrštnost 2, výřečnost 1
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama